Nassim Taleb o pandemii, krizi a ceně úspěchu: "Rozčiluje mě, když říkají, že je koronavirus „černou labutí“!"

 

Článek je zpracován v  souvislosti s knihou „Černá labuť - Následky vysoce nepravděpodobných událostí", kterou napsal Nassim Nicholas Taleb.

​

Nassim Nicholas Taleb (1960) je americký ekonom, filozof a autor libanonského původu. Základní oblastí jeho vědeckého zájmu je studium vlivu náhodných a nepředvídatelných událostí na světovou ekonomiku a burzovní obchodování a také mechanismy trhu s finančními deriváty. Je autorem několika ekonomických bestsellerů. Kromě knihy „Černá labuť“ (The Black Swan, 2007) vyšly v češtině „Nasadit vlastní kůži“ (Skin in the game) , „Zrádná nahodilost“ a „Antifragilita – jak těžit z nejistoty“ („Antifragile“)

 

 

Před objevením Austrálie věřili obyvatelé Starého světa, že naprosto všechny labutě jsou bílé. Toto jejich přesvědčení se opíralo o zdánlivě nevyvratitelné empirické důkazy. Když spatřili po objevení Austrálie první černou labuť, bylo to určitě velké překvapení. Celý příběh především ukazuje, že učení se pozorováním nebo ze zkušenosti je výrazně limitováno a lidské poznání je velmi křehké. Jediný zjištěný případ totiž znamená, že stará pravda náhle neplatí, ač nás o ní miliony bílých labutí utvrzovaly celá tisíciletí. Jen jediný černý pták dřívější přesvědčení vyvrátil. 

​

To, co autor nazývá „černou labutí“, je událost, která má tři následující vlastnosti.

• Za prvé: leží za hranicemi obvyklých očekávání, protože z ničeho, co jsme kdy                 v minulosti poznali, nelze přesvědčivě vyvodit, že by taková událost mohla nastat. 

• Za druhé: má rovněž mimořádný dopad. 

• A za třetí: ačkoliv jde o událost extrémní a nepředvídatelnou, lidská přirozenost nás nutí nacházet pro ni dodatečná vysvětlení a vytváří tak dojem, že ji bylo možno předvídat a lze ji i objasnit.

​

„Černé labutě jsou tedy vzácné, mimořádně významné a retrospektivně (avšak nikoli prospektivně) předvídatelné.

​

„Čím více budeme cestovat po této planetě, tím nebezpečnější budou epidemie“ – napsal Nassim Taleb ve svém bestselleru „Černá labuť“. Je pozoruhodné, že současnou pandemii považuje profesor Taleb spíše za „bílou labuť“ a ne za „černou“. Vnímá ji jako zákonitou krizi, kterou jsme mohli a měli předvídat. Experti, a také Bill Gates, upozorňují už řadu let na to, že naše civilizace není připravena na větší pandemii. Přitom podobných pandemií zažilo lidstvo několik ve dvacátém století a na začátku tohoto. Pandemie budou opakovaně přicházet. Provázely lidstvo po celé známé dějiny.

Taleb říká: „Rozčiluje mě, když někdo říká, že je to „černá labuť“. Skutečnou „černou labutí“ byly události 11. září 2001“.

 

V následujícím textu Vám nabízím několik Talebových citátů z jeho výborných knih o tom, jak „útočí černé labutě“ a o řadě dalších věcí.

​

1. „Černé labutě na vás zaútočí právě ve chvíli, kdy vám bude něco chybět – taková je cena za úspěch a růst.“

2. „Když jde řeč o riziku, tak bych si nesedl do letadla, jestli jeho posádka vidí úspěch letu jenom „s mírným optimismem“. Dal bych přednost lince, na níž jsou letušky maximálně optimistické, ale pilot maximálně pesimistický. Ještě lépe, kdyby byl paranoik.“

3. „Moje definice smolaře je následující: když udělá chybu, tak smolař neanalyzuje situaci, nesnaží se vytěžit výhodu ze svého přehmatu, ale je zmatený a stahuje se do sebe – místo toho, aby se radoval z toho, že se naučil něco nového. Snaží se vysvětlit, proč udělal chybu, místo toho, aby se posunul dále. Tyto typy se často považují za oběť spiknutí, špatného šéfa nebo špatného počasí.“

4. „Jestliže nejste pračkou anebo hodinami s kukačkou – jinými slovy, jestliže jste živým člověkem, - tak něco v hloubi vaší duše miluje nahodilost a chaos, i když jen do určité míry. Kdybych uměl předpovědět všechno, co se mi přihodí během dne, cítil bych se jako mrtvola.“

5. „Můj ideál soudobého stoického mudrce je následující: je to člověk, který přetváří strach na obezřetnost, bolest na informace, chyby na iniciativu, přání na aktivitu.“

6. „Lidé si myslí, že soustředit se znamená říkat „ano“ něčemu, na co se soustředíte. Nic takového. Znamená to říkat „ne“ stovkám jiných dobrých věcí, které vás napadly. Musíte si nápady pečlivě vybírat. Já sám jsem stejně hrdý na to, co jsem neudělal, jako na to, co jsem udělal. Inovace – to je situace, kdy říkáš „ne“ tisícům věcí.“

7. „Jednou jsem obědval s velmi úspěšným člověkem. Během rozhovoru řekl nedbale jednu větu, kterou se trefil do černého: „Velkou část toho, co znají druzí, se mi ani nevyplatí znát.“ Jsem stále přesvědčen o tom, že bohatství, které potřebuje profesionál, najdete spíše v knihách, o nichž se neučí na školách a na univerzitách, ale spíše v knihách, o kterých tam nikdo nemluví. Tím nejdůležitějším při výběru knih je jít za vlastní zvědavostí: to, co jsem se učil ve škole, jsem zapomněl; to, co jsem četl z vlastní vůle, si pamatuji stále.“

8. „George Soros si předtím, než se rozhodne, sbírá údaje, které by mohly vyvrátit jeho původní teorii.“

9. „Chytrý člověk pracuje neustále se svými emocemi, aby zabránil bolesti ze ztráty. Můžete toho dosáhnout tím, že ve své představě zničíte svůj majetek, aby vás později nerozhodily žádné ztráty.  Měnící se svět už vás nebude schopen zlomit.“

10. „Když použiji metaforu Marka Aurelia, tak živé bytosti musí měnit překážky na palivo -  stejně, jako to dělá oheň.“

 

 

Podle Talebova názoru není další průběh rozvoje dnešních událostí předvídatelný. Jak žít v takové komplikované situaci neurčitosti si můžete přečíst v e-knihách ve zkráceném provedení „Černá labuť. Následky vysoce nepravděpodobných událostí“ a „Antifragilita. Jak těžit z nejistoty.“

​