Rudé a modré oceány

Článek je zpracován na základě knihy "Strategie modrého oceánu", jejímiž autory jsou W. Chan Kim a Reneé Mauborgne.

​

V jakém oceánu pluje vaše společnost? V rudém, plném „krve“ konkurentů? Nebo v modrém, v němž téměř žádná konkurence není? Rychle si to zanalyzujte, protože pokud se většina vašich aktiv nachází v rudém oceánu, nevyhnete se vážným problémům. V každém případě je předpovídají autoři knihy  Strategie modrého oceánu profesor podnikatelské školy INSEAD Chan Kim a profesorka Reneé Mauborgne.

 

Jak vzniká konkurence? Odpověď na tuto otázku je jasná: při zkoumání nových možností zdrojů zisku analyzují společnosti v první řadě své tržní prostředí, své úspěchy a nezdary. Konečná strategie, která vznikne na základě výsledků takové analýzy, pak často vede k nadbytku podobných produktů na trzích, což vede k jejich přesycení a ke zmatkům mezi spotřebiteli, kteří nejsou schopni rozlišit rozdíly v jednotlivých nabídkách. Poptávka se pak snižuje, konkurence přitvrzuje a občas dochází ke skutečným „bojovým událostem“, které zabarvují „konkurenční oceán“ rudou krví těch, kteří prohráli.

 

S tímto procesem, typickým pro současnou tržní realitu, se setkávají prakticky všechny podniky. Dalo by se říct, že je nevyhnutelný? Není! – tvrdí rozhodně vynikající marketo-log, profesor významné francouzské podnikatelské školy INSEAD Chan Kim ve své revo-luční knize „Strategie modrého oceánu“. Základem pro tuto práci se stalo 15 let zkou-mání tržních strategií 108 společností ve 30 odvětvích v posledních 100 letech. Podle této teorie je možné uniknout konkurenci i na těch nejsledovanějších trzích. I zde je možné nalézat tržní mezery a uplatňovat nové strategie rychle s optimálními investicemi a užívat si plavby čistými, bezpečnými vodami volného modrého oceánu.

Výhoda strategie, kterou předkládají autoři, je celkem hmatatelná: Autoři udělali studii nově zahajovaných podnikatelských projektů 108 firem a na jejich obchodních výsledcích ukázali jasné výhody plynoucí z modrých oceánů.

 

Co jsou rudé a modré oceány?

Autoři navrhují, abychom pojímali tržní vesmír jako dva oceány – rudý a modrý. Rudý oceán symbolizuje dnes běžná odvětví, jejichž hranice jsou vymezeny a jejichž pravidla hry všichni znají. Podle toho, jak přitvrzuje konkurence na takovém trhu, stávají se per-spektivy růstu a získávání zisku pro podnik pochybnými. Novinky se stávají rychle zbo-žím masové spotřeby, ale rostoucí konkurence zabarvuje vody tohoto podnikatelského oceánu krvavě rudou barvou.

Modrý oceán – to jsou nedotčené části trhu, které poskytují možnost neomezeného růs-tu a vysokých zisků. Modrý oceán může představovat ještě neexistující odvětví, kde niko-mu nehrozí konkurence, a pravidla hry si můžete zformulovat sami. V tomto prostoru existuje dostatek možností pro rozvoj podniku, pro zvyšování zisku a pro rychlé tempo růstu.

 

Strategie rudého oceánu:

• konkurovat na existujícím trhu;

• porážet konkurenci;

• využívat existující poptávku;

• nalézat kompromis mezi kvalitou a cenou;

• adaptovat systém činností podniku v souladu s jeho strategickou volbou: jedinečná kvalita nebo nízká cena.

 

Strategie modrého oceánu:

• vytvořit trh nezávislý na konkurenci;

• zbavovat se konkurence;

• formovat a využívat novou poptávku;

• upustit od kompromisů mezi kvalitou a cenou;

• přizpůsobit celý systém činností tomu, že nabídnete za nízkou cenu produkty, které mají jedinečnou kvalitu.

 

Příklad jednoho modrého oceánu: Jak vznikl Cirque du Soleil

O tom, co je to modrý oceán, a jak ho najít, vypráví nejlépe příběh kanadského cirku-sového souboru Cirque du Soleil, který založila v roce 1984 skupina pouličních artistů. Tento soubor předvedl za prvních dvacet let své existence své umění 40 milionům lidí v devadesáti světových městech a dosahuje takových zisků, o jakých se nesní starším a věhlasným cirkusům, které doposud byly lídry tohoto odvětví. Zároveň Cirque du Soleil dosáhl svého úspěchu na pozadí celkového úpadku zájmu o cirkusové umění.

​

Více se můžete o procesu vzniku modrých oceánů dozvědět v e-knize ve zkráceném provedení „Strategie modrého oceánu“.