Strategie nepřímého přístupu

Článek je zpracován na základě knihy "Strategie nepřímého přístupu", jejímiž autorem je Basil Liddell-Hart.

​

Knihy vynikajícího britského historika Basila Liddella Harta (1895 – 1970) měly neoby-čejný osud. Jeho vojensko-analytická studie „Druhá světová válka“ se stala oficiální britskou verzí historie 2. světové války. A kniha „Strategie nepřímého přístupu“, která je podobná traktátu starověkého čínského generála Sun-c´, se stala opravdovou ency-klopedií strategie a inspirativní příručkou pro mnoho významných lídrů. Kniha shrnuje čtyři tisíciletí rozvoje válečného umění a ukazuje základní filozofické principy, které vedou ke vzniku zákonů dynamiky antagonistických konfliktů.

 

Basil Liddell-Hart sloužil jako důstojník britské armády v období 1. světové války. Účast-nil se bitvy na Sommě a byl vyznamenán za chrabrost. V roce 1927 odešel do výslužby v hodnosti kapitána a pokračoval ve své kariéře jako spisovatel. Z počátku pracoval jako vojenský a sportovní zpravodaj v různých anglických novinách. Po 2. světové válce publi-koval biografie velkých vojevůdců, kteří byli podle něj velkými, protože prokázali chápá-ní strategie. Byli mezi nimi Scipion Africanus, americký generál Sherman, hrdina občanské války Sever proti Jihu, a britský plukovník Thomas Edward Lawrence známý jako Lawrence z Arábie.

 

Výhody nepřímého přístupu

Liddell-Hart napsal svou první práci o „strategii nepřímého přístupu“ v roce 1929 pod názvem „Rozhodující války minulosti“. Kniha „Strategie nepřímého přístupu“ je výsled-kem jeho dalších studií a výzkumů, které zahrnuly časově i druhou světovou válku.

Autor vysvětluje, že při hlubším studiu si začal uvědomovat, že metoda nepřímého pří-stupu či nepřímých aktivit má mnohem širší využití než jen při bojových akcích. Je záko-nem života ve všech oblastech. Používání této metody je klíčem k praktickému řešení jakéhokoliv problému a je rozhodujícím faktorem v situacích, kdy protikladné zájmy lidí mohou vést ke konfliktu. Ve všech takových případech vyvolává přímý nátlak silný odpor a tím zvětšuje obtížnost změny názorů. Přimět někoho, aby změnil svůj názor je mnohem snazší a rychlejší, když použijeme okliku. Metoda nepřímého přístupu je stejně základ-ním principem v oblasti politiky, jako ve vzájemných vztazích mezi mužem a ženou. Úspěch při obchodování bývá větší v případech, kdy je možné vyjednávat, než v situacích, kdy tato možnost není. Podobně i v práci je nejlepším způsobem, jak o něčem novém přesvědčit nadřízeného, situace, při níž mu vnukneme, že se jedná o jeho nápad. Podobně jako ve válce, spočívá cíl v tom, že se nejdříve oslabí odpor, než abychom něco prosazovali přímou silou. A toho se lépe dosahuje, když vylákáme protivníka z pozic, které v danou chvíli brání.

 

Cíl strategie

Autor zpochybňuje názor, že cílem může být jenom zničení nepřátelských ozbrojených sil a že jediným cílem strategie je boj. Ale i v případě, že by bylo základním cílem války roz-hodující střetnutí, tak cíl strategie bude spočívat v tom, aby tento boj proběhl za nej-vhodnějších podmínek. Čím vhodnější však budou podmínky, tím méně bojových akcí bude potřeba vést. Proto bude strategie nejdokonalejší v případě, když zajistí dosažení cíle bez vážných bojových akcí. Historie poskytuje řadu příkladů, kdy byly podmínky natolik vhodné, že zajistily takový výsledek. Jako nejvýraznější příklad uvádí autor německou operaci z roku 1940, kdy se Němcům podařilo odříznout a obklíčit levé křídlo spojenců v Belgii a tímto způsobem dosáhli celkového krachu spojeneckých armád na kontinentu.

 

Metoda nepřímého přístupu

Svou strategii, kterou nazval „metoda nepřímého přístupu“, vytvářel Liddell-Hart na základě studia metod a vítězství velkých stratégů minulosti, především Sun-c´ a Napoleona. Byl toho názoru, že nepřímé akce jsou společným prvkem v jejich strategiích. Autor byl přesvědčen, že metoda nepřímých akcí je klíčem k praktickému řešení jaké-hokoliv problému, kdy něčí protikladné zájmy mohou vést ke konfliktu. Přímý útok vysi-luje útočícího a zhušťuje obranu napadeného, zatímco nepřímý přístup oslabuje bránící-ho se tím, že ho vyvádí z rovnováhy.

 

Liddel Hart zformuloval svou metodu nepřímého přístupu do dvou základních pravidel.

 

První pravidlo

Přímý útok na protivníka, který zaujal opevněnou pozici, nevede prakticky nikdy k výsledku a nedoporučuje ho používat.

 

Druhé pravidlo

Abyste zvítězili nad protivníkem, je potřeba ho vyvést z rovnováhy, čehož nelze dosáh-nout základním útokem, nicméně je potřeba zajistit, aby byl základní útok korunován úspěchem.

​

Více se můžete o nepřímém přístupu dozvědět v e-knize ve zkráceném provedení „Strategie nepřímého přístupu“.