Proč bychom se měli učit učit? 

Článek je zpracován na základě knihy „Design For How People Learn", kterou napsala Julie Dirksen.

 

Nemusíme být učiteli, ale každý z nás se ocitá v situaci, kdy potřebujeme druhé lidi něco naučit. A tak se stává manažer učitelem svých podřízených, konzultant - učitelem klientů, rodič - učitelem svých dětí atd. Ne vždy je to snadné. Snažíme se, ale oni to nechápou správně.

​

Pro mnohé je učení jenom obyčejným předáváním informací jedním člověkem druhému. Ve skutečnosti je však proces učení mnohem složitější. Nestačí se jenom podělit s posluchači o své znalosti. Učitel se musí přesvědčit o tom, že posluchači rozumí tomu, jak mají získanou informaci používat, a že si studenti osvojili nástroje potřebné pro používání nových znalostí.

V knize „Umění učit“ poskytuje autorka Julie Dirksen plán na vytváření výukových programů – počínaje pochopením posluchačů a jejich cílů až po vyhodnocení efektivnosti učení. Podívejme se zde alespoň na to, proč bychom měli někoho něco učit.

 

Čeho se nedostává posluchačům?

Podíváme-li se na učení globálně, tak základním cílem vzdělávání je naučit lidi něco, co dříve neuměli – poskytnout jim novou, užitečnou, důležitou nebo zajímavou informaci či znalost. 

Proč posluchači ještě neznají to, co je máme v plánu naučit? To první, co nás napadne, je, že nemají nezbytné znalosti. A na předávání potřebných znalostí je založena drtivá většina výukových programů. 

 

Znalosti 

Základem jakéhokoliv učení je správně strukturovaná, srozumitelně podaná informace. Posluchači nemohou dojít k cíli bez pochopení toho, o jaký cíl se jedná a jaké jsou metody jeho dosažení. Avšak na úspěch při osvojení si nového má vliv ještě několik faktorů a dostatečné množství informací.

 

Dovednosti

Kromě toho, že posluchačům chybí potřebné znalosti, mohou mít problémy i s dovednostmi. To znamená, že sice mají potřebné informace, ale neumí je používat. Jednoduchý příklad: můžeme si dokonale prostudovat trasu turistického pochodu, vybavit se veškerou vhodnou výstrojí, ale jestli jsme nikdy žádný dlouhý pochod neušli, bude to pro nás těžké. Nebo si představte, že byste si bedlivě prostudovali instrukce pro zapalování táborových ohňů, nebo jak správně postavit stan, ale pokud si to několikrát nevyzkoušíte, tak se to nenaučíte dělat dobře. Abyste pochopili, jestli je potřeba zahrnout do studijního plánu praktická cvičení, odpovězte si na otázku: „Mohou se posluchači stát profesionály jenom na základě teorie?“

 

Motivace 

I v případě, že vysvětlíte všechny nezbytné informace a ukážete lidem, jak je mohou využít, nebude výuka efektivní, když nebudou posluchači chtít jednat. Jednou z úloh učitele je motivovat posluchače k tomu, aby se učili.

​

Co studenty demotivuje?

-strach ze změn;

-nemožnost se soustředit;

-nejasné cíle a konečný výsledek učení se;

-nechtějí tomu věnovat úsilí.

 

Při vytváření vzdělávacího programu je potřeba brát v úvahu všechny tři faktory. Vyplatí se tedy poskytnout posluchačům informaci o rozsahu výuky, o jejich cílech a ukázat jim, že proces bude těžký, ale mají zaručenou podporu učitele.

 

Zmařená komunikace

Je ještě jedna příčina neefektivního učení. Jsou jí chyby v komunikaci. V takovém případě není problém na straně posluchačů a v jejich nízké motivaci, ale na straně učitele, který:

-nezná sám konečný cíl studia;

-nemůže posluchačům informaci sdělit;

-říká jedno, ale má na mysli něco jiného.

​

​

Více se můžete o principech efektivního učení v dnešní době, a o doporučeních Julie Dirksen dočíst v e-knize ve zkráceném provedení „Umění učit – Jak učinit učení zábavným a efektivním“.