Umění vysvětlovat

Článek je zpracován na základě knihy „Umění vysvětlovat", kterou napsal Lee LeFever.

​

Jak mluvit s druhými „na jedné vlně“

Vysvětlování je takové popisování faktů, které je činí srozumitelnými. Vypadá to velmi jednoduše. Každý den si vzájemně něco vysvětlujeme a myslíme si, že tato dovednost je přirozená a také vrozená, proto nevěnujeme vědomé úsilí tomu, abychom ji rozvíjeli. Ale měli bychom! Když vám druzí rozumějí, je to štěstí.

Autor knihy Lee LeFever a jeho žena Sati natáčejí ve svém studiu v Seattlu (USA) krátké spoty, které vysvětlují složité věci jednoduchými slovy. Nápad spočívá v tom, že se kamera nasměruje na tabuli a na ní se vytváří příběh pomocí rukou, fixů a výstřižků z papíru. První video, které vydali v roce 2007, se jmenovalo „RSS v dobré angličtině“. Rychle získalo desítky tisíc zhlédnutí na YouTube. Od té doby se společnost Common Craft stala slavnou na celém světě. Jejími zákazníky se stali takoví giganti jako Intel, Google, Ford Motors, Lego, Microsoft. Ti všichni se přesvědčili o síle videopříběhů a využívají je, aby pověděli cílovému publiku o výhodách produktu.

Publikované videospoty získaly již více než 50 milionů zhlédnutí. Důvodem je to, že Lee a Sati našli vzorec ideálního vysvětlování, o nějž se dělí se čtenáři i ve své knize. Jestliže se chcete naučit efektivně prezentovat své nápady, tak vám rady autora pomohou dosáhnout vašeho cíle. 

Je například velmi důležité vysvětlování správně začínat. Jinak bude mít váš posluchač už po prvních větách dojem, že je téma příliš těžké, a ztratí zájem. Dočtete se zde také, jak můžete proměnit nudná fakta na poutavé vyprávění. Zvykli jsme si na to, že příběhy se vyprávějí přátelům a rodině. Ale na oficiálních akcích raději operujeme čísly a fakty. Avšak formát pracovních komunikací se mění! Fakta vypadají mnohem přesvědčivěji, když je dokážete podat prostřednictví vlastní zkušenosti. Proto je možné a potřebné i v pracovním prostředí využívat příběhy. 

Představte si, že jste odvedli dobrou práci, získali jste vynikající produkt, ale k úspěchu ještě něco chybí. Lidé nechápou, v čem je „problém“. O jakémkoliv nápadu, obzvlášť když jde o inovativní nápad, je potřeba říct druhým tak, aby ho dokázali dobře posoudit. 

 

To, čemu člověk nerozumí, pro něj neexistuje

Každý den nás titulky ve sdělovacích prostředcích informují o nových objevech a krizích. Naštěstí jsme se naučili zvládat tento proud informací – jednoduše ignorujeme data, která nás nezaujala. Například, když v roce 2008 sdělovaly americké sdělovací prostředky, že „substandardní kredity vedly ke krachu společností z Wall Streat“, většině obyvatel nebylo jasné, jestli je to má znepokojovat.

Když nás nějaké téma nezaujme, tak se s ním prostě nezdržujeme. Cena za pochopení je přece docela vysoká a my nechceme ztrácet čas ani síly tím, abychom se ve všem vyznali. To se týkalo i hypoteční krize z roku 2008. Lidi to „nezajímalo“, protože málo rozuměli finančnictví. Ale po odvysílání rozhlasového pořadu „Gigantický peněžní kotel“, kdy bylo přístupnou formou vysvětleno, jak krize vznikla, problém se stal pro mnoho lidí blízký a aktuální.

______________________________________________________________________

Vysvětlit – znamená uspořádat fakta do balení pochopitelného pro posluchače.  

______________________________________________________________________

A tak změnilo dobré vysvětlení zájem lidí o hypoteční krizi a stali se jejími aktivními využivateli. Zjistili dostatečné informace k tomu, aby je to začalo znepokojovat. 

 

Vysvětlení vyžaduje schopnost postavit se na místo druhého

Vytvoření dobrého vysvětlení není možné bez schopnosti odpoutat se od vlastních představ a podívat se na svět očima posluchače. Tento proces je založen na empatii – schopnosti chápat a sdílet pocity toho druhého. Výborným příkladem je podle autora dovednost ukazovat cestu. Někteří lidé jsou schopni „zapomenout“ na to, co dobře znají, a dokážou se soustředit na objekty, které uvidí chodec nebo řidič, který se jich zeptal na cestu. 

Často dochází k nezdarům při vysvětlování proto, že přesně nevíme, na jaké úrovni zná danou látku náš posluchač. V takových případech měříme podle sebe a … mýlíme se. Například, se nám zdá, že druhý člověk musí znát pojmy, které běžně používáme my. Ale nakonec vidíme nechápavý pohled a dostáváme spoustu upřesňujících otázek. To je signálem, že nás nepochopili. 

 

Mějte na zřeteli, že každý neznámý termín snižuje zájem lidí. Představte si, že čtete jídelní lístek v restauraci. Zaujala vás tři jídla:

1. Mořský okoun s divokou rýží a petrželí;

2. Ribeye – steak s česnekem, bramborovým pyré a opékaným chřestem;

3. Krabí karbanátky s houbami a s francouzskou omáčkou rèmoulade.

 

Máte rádi krabí karbanátky a houby, ale třetí část v názvu – rèmoulade – dělá tuto variantu rizikovou. Jeden neznámý prvek vás vede k tomu, že si jídlo raději nedáte. Kdyby však místo „rèmoulade“ bylo uvedeno „tatarská omáčka“ (je to stejná omáčka), určitě byste si toto jídlo objednali.

​

Přímá a přesná fakta jsou špatná pro vysvětlení

Když se nás někdo ptá, jak něco funguje, často se omezujeme jen na přímou odpověď. To znamená, že nevysvětlujeme, ale konstatujeme fakta. Když se nás třeba ptají: „Proč se kapka rostlinného oleje, která spadla do poháru s vodou, rozprostře na hladině a neklesne ke dnu?“ Odpovídáme: „Kvůli relativní hustotě.“

Odpověď je v podstatě správná, ale je to velmi špatné vysvětlení. Když partner neví, co je to relativní hustota, tak ztratí jistotu, anabude dojmu, že téma je pro něj dost složité. Pro vysvětlujícího je to neúspěch a promeškaná příležitost. 

______________________________________________________________________

Dobrá vysvětlení zvyšují jistotu posluchače, zatímco špatná ji ubíjejí.

______________________________________________________________________

Je potřeba pomoct každému posluchači, aby pocítil, že se může v informacích zorientovat. Pak bude mít pro něj smysl věnovat jim svůj čas. 

​

Nejdříve ukažte les apotom stromy 

Co odlišuje žáky, kterým jde dobře matematika, od těch, kterým nejde? Ti první jsou schopni vidět za souborem pravidel a detaily celý obraz, to znamená, že chápou proč. Vypadá to, že rozumí matematice na mnohem vyšší úrovni, zatímco zaostávající žáci se lopotí s tím, když se marně snaží si zapamatovat jak. V principu by také mohli psát písemky, za něž by dostávali dobré známky, ale ne kvůli tomu, že dobře chápou látku, ale prostě proto, že se naučili fakta.

​

Nebojte se zjednodušovat​

Když máme pocit, že se v nějakém tématu vyznáme, tak je nám hanba „snížit se“ k primitivnímu ukazování „na prstech“. Nechceme přece ztratit respekt druhých kolegů, kteří jsou také odborníci. Uvědomte si však, že když vystupujete před širokým publikem, mohou vás vyjít příliš komplikovaná vysvětlení draze – hloubku vašich znalostí ocení jenom jednotlivci a může se stát, že většina posluchačů nic z toho nepochopí.​

 

Více se můžete o způsobech vysvětlování dočíst v e-knize ve zkráceném provedení „Umění vysvětlovat“.