Negativní dopady chování kreténů

Článek je zpracován na základě knihy „Jak přežít kretény", kterou napsal profesor Robert Sutton.

​

Robert Sutton (1954) je americký profesor psychologie a autor populárních knih o komunikaci s „kretény“. Působí od roku 1983 na Stanfordově univerzitě. Jeho původním zájmem byly otázky leadershipu, ale kromě toho se věnuje už několik desítek let právě komunikaci s „kretény“.

V roce 2007 byl časopisem BusinessWeek zařazen do desítky „hvězd podnikatelských škol“ – to znamená, že je učitelem, jenž má vliv na formování soudobého manažerského myšlení i za hranicemi USA. Je autorem několika bestsellerů z oblasti managementu. V češtině vyšly jeho knihy „Dobrý a špatný šéf“ (2010 a 2011), „Kreténům vstup zakázán“ (2008 a 2010) a „Jak přežít kretény“ (2017 a 2019).

 

Všechno to začalo, když v roce 2007 napsal profesor Sutton knihu „Kreténům vstup zakázán“. Předpokládal, že tato záležitost s kretény bude jen krátký úlet a zhruba do roka a do dne se vrátí ke své práci, jejímž těžištěm je leadership, inovace a organizační změny. Jeho kniha se dotkla citlivé struny.  Začal být považován za odborníka na „kretény“, a už se toho nezbavil. Knihu si tenkrát koupilo přes 800 tisíc čtenářů.

Hlavním tématem té knihy bylo vytváření slušných pracovišť.

Jeho nová kniha „Jak přežít kretény“ se zabývá strategiemi a tipy, které lidem umožní, aby tyranům, podrazákům a hajzlům unikli, dokázali je lépe snášet, bojovat s nimi a zbavovat se jich. Kniha „Jak přežít kretény“, předkládá ty nejlepší rady, jaké je schopen Sutton poskytnout, jde-li o to, jak jednat s lidmi, kteří na ty druhé působí tak, že se cítí utiskováni, ponižováni, nerespektováni nebo vysáváni. Strategie a tipy, které zde uvádí, vycházejí z vědeckého zkoumání lidí, kteří se chovají arogantně a nezdvořile. 

Přežití srážky s blbcem není ani tak věda jako spíše dovednost. Poučení z vědeckých studií proto kombinuje s příběhy a řešeními z méně vědeckých pramenů. Kniha je ovlivněna i e-maily o kreténech, které mu posílají lidé. V době psaní této knihy měl takových e-mailů asi osm tisíc. 

​

Vytváření škodlivých představ

V roce 2010 mluvil Sutton s mladým šéfem firmy, kterého trápilo, že není jako zesnulý Steve Jobs — že jeho kariéra i jeho malá začínající firma dopadnou špatně, protože on je kliďas a jedná s lidmi slušně. Podobných rozhovorů zažil autor mnoho. Problémem je, že někteří odborníci rádi prohlašují, že hajzl vždycky vyhrává. 

Autor souhlasí, že jsou okolnosti, kdy pitomcům to, že ty ostatní deptají, shazují a vysávají, pomůže porazit konkurenci a získat spojence. Sobectví a to, že s ostatními budou zacházet jako s kusem hadru, může lidem pomoci k vítězství i v situacích „já vyhraju, ty prohraješ“ - kde není žádný důvod spolupracovat s ostatními teď ani v budoucnosti. 

Sutton píše: „Přesto všechno tvrdím, že ti odborníci a profesoři, kteří oslavují tyrany, narcisty a ty, kteří jen berou, zřejmě zveličují zisky a zlehčují škody, jaké kreténi způsobují sami sobě (zvláště v dlouhodobém pohledu).“ K podobnému závěru dospěla řada dalších vědců, na něž se autor v knize odkazuje. Existuje mnoho vítězů, kteří dosáhli úspěchu, aniž s lidmi jednali jako s odpadem: patří k nim například výkonný ředitel společnosti Apple Tim Cook, výkonný ředitel Net-flixu Reed Hastings, investor Warren Buffett, zesnulý herec Robin Williams a další. 

​

Negativní dopady chování kreténů

Tisíce studií v nejrůznějších oborech potvrzují, jak vysoké jsou celkové náklady na kretény pro skupiny, organizace a společnost.  Stovky experimentů ukazují, že střetnutí s hrubými lidmi, kteří mají sklon ty druhé shazovat, narušují výkonnost ostatních — včetně rozhodovacích schopností, produktivity, kreativity a ochoty pracovat o něco více a zůstávat v práci déle při dokončování projektů a pomáhat spolupracovníkům, kteří potřebují radu, praktickou pomoc nebo morální podporu. 

 

Příklad:

Součástí jednoho experimentu s lékaři a sestrami na jednotkách intenzivní péče pro novorozence v Izraeli byly simulované kontakty s jedním neurvalým americkým expertem na zdravotnictví. Tento Američan se urážlivě vyjadřoval o kvalifikaci a inteligenci izraelských doktorů a sester; říkal jim, že „kvalitu zdravotnictví v Izraeli si tedy představoval úplně jinak“ a že podle toho, co v Izraeli viděl, by tamní zdravotnický personál na jeho americkém oddělení „nevydržel ani týden“. Takto shazovaní doktoři a sestry podávali daleko horší výkony (v porovnání s kontrolní skupinou) i pokud jde o úkoly jako stanovení diagnózy zhoršujícího se fyzického stavu modelu, perforace střeva a srdečních problémů.
Ten americký kretén otřásl izraelskými zdravotnickými pracovníky do té míry, že narušil jejich schopnost ošetřovat nemocné děti. Podobný efekt mají na lékaře i pacienti, kteří se chovají hrubě. Výzkum prováděný v Holandsku zjistil, že doktoři dělají daleko více chyb, když mají stanovit diagnózu u náročných a agresivních pacientů, kteří zpochybňují jejich schopnosti, v porovnání s tím, když diagnostikují slušnější pacienty.
 

Tisíce studií šikanovaných dětí ukazují, že psychické trauma vede k horším studijním výsledkům a duševním i tělesným zdravotním problémům. A děti, které byly šikanovány svými vrstevníky, si mohou následky tohoto traumatu nést po celý život — v dospělosti se u nich častěji projevují problémy jako vyšší míra kriminality, finanční potíže, deprese a silná závislost na cigaretách.
Výzkumy týkající se kreténů na pracovišti odhalují, že kolegové, podřízení, zákazníci a klienti a zvláště šéfové, kteří se chovají ponižujícím způsobem a nerespektují ty druhé, mohou narušit pracovní výkonnost i duševní pohodu. Například dělníci na montážní lince reagují na slovní urážky emočním odpojením a nižší produktivitou. Nové zdravotní sestry, které jsou šikanovány služebně staršími sestrami a doktory, se v práci tolik nesnaží a projevují vůči pacientům nižší míru empatie. Pracovníci ve službách, kteří jsou vystaveni agresivnímu chování zákazníků (vulgární gesta, řev, nadávky, zamračené pohledy), uvádějí více problémů v oblasti duševního a fyzického zdraví a méně se v práci angažují. Podobně jsou na tom i ti zaměstnanci ve službách, kteří jsou svědky urážlivého chování zákazníků ke svým kolegům, (aniž by se to přímo týkalo jich samotných).

Znevažující chování k ostatním je navíc nakažlivé — takže pokud pracujete s pitomcem (nebo s pitomci), je pravděpodobné, že se jím stanete taky. Jedna studie z roku 2012 ukázala, jak se to valí dolů: urážlivě se chovající vedoucí pracovníci na vyšších pozicích měli sklon si vybírat nebo vychovávat stejně sprosté vedoucí týmů, kteří zase rozněcovali destruktivní konflikty ve svých týmech, což potlačovalo kreativitu členů týmu.
Seznam škod, které páchají kreténi na pracovišti, je nekonečný: nižší míra důvěry, motivace, inovativnosti a menší ochota přicházet s nápady; zvýšená zmetkovitost, krádeže, absence a vypovídání poslušnosti.
Profesor Bennett Tepper z Ohijské státní univerzity a jeho kolegové odhadli, že hrubost a urážlivé chování ze strany nadřízených stojí americké korporace ročně 23,8 miliard dolarů (v souvislosti s absencemi, náklady na zdravotní péči a ztrátami produktivity). To bylo v roce 2006. Dnes by tento odhad byl daleko vyšší. 

Pitomci na pracovištích také ničí tělesné a duševní zdraví spolupra-covníků — vyvolávají u nich úzkosti, deprese, problémy se spánkem či vysoký krevní tlak, jedním z důsledků jsou i zhoršené vztahy s rodinnými příslušníky a partnery. 

 

Dlouhodobé studie v Evropě ukazují, že pokud máte za šéfa blbce, zvyšuje to riziko
srdečního onemocnění a předčasné smrti. 

​

Více se můžete dočíst o obraně a technikách zvládání kreténů,          v e-knize ve zkráceném provedení „Jak přežít kretény“.