Jak fungují hormony štěstí 

Článek je zpracován na základě knihy „Habits of a Happy Brain", kterou napsala Loretta Graziano Breuning.

​

Loretta Graziano Breuning je americká univerzitní profesorka filozofie, zakladatelka projektu Inner Mammal Institut, bloggerka a autorka knih o osobním rozvoji. Vede tematický blog „Your Neurochemical Self“ (Vaše neurochemické Já) a také píše o tomto tématu knihy. Jednou z nich je kniha Návyky šťastného mozku (Habits of a Happy Brain: Retrain Your Brain to Boost Your Serotonin, Dopamine, Oxytocin, & Endorphin Levels).

 

Když se cítíte dobře, je to způsobeno syntézou takzvaných hormonů štěstí či radosti. Existují čtyři hormony štěstí: oxytocin, serotonin, dopamin a endorfin. Všechny jsou pro organismus stejně důležité. Nedostatečná produkce některého z nich může porušit celkovou „rovnováhu štěstí“. Abychom vyvolali každý z těchto hormonů k aktivitě, je potřeba jim poskytovat pravidelně určitou „výživu“. Abychom například v organismu pravidelně produkovali endorfin, je potřeba poskytovat svalům přiměřenou fyzickou zátěž a pro stimulování oxytocinu je potřeba udržovat vřelé vztahy s blízkými lidmi.

Jenže často si nevolíme pro získání pozitivních emocí ty nejužitečnější způsoby – kouříme cigarety, vypijeme si skleničku vína, hrajeme hazardní hry, stáváme se „závislými“ na sociálních sítích … Všechny tyto umělé stimulátory štěstí poskytují jen krátkodobá uspokojení. Jakmile jejich působení skončí, cítíme se ještě více nešťastnými, než jsme byli předtím.

​

Jak můžeme změnit negativní zvyky na užitečnější – takové, které nám přinesou více radosti a štěstí v dlouhodobé perspektivě? A kolik času bychom tomu měli věnovat? Loretta Graziano Breuning tvrdí, že zcela stačí 45 dnů, abychom zrušili „špatná“ neuronová spojení a zformovali nové návyky, které nám umožní být šťastnými, kdykoliv si to budeme přát –nezávisle na vnějších faktorech.

Můžeme být šťastní každý den – je tomu jenom potřeba věnovat určité úsilí!

 

Zopakujme tedy, že za radostné emoce a za dobrou náladu vděčíme čtyřem hormonům štěstí: dopaminu, serotoninu, oxytocinu a endorfinu. Dále se podíváme na to, za co je zodpovědný každý z nich.

 

Dopamin – je hormonem vítězů. Začíná se v organismu tvořit nejenom, když dosáhnete nějakého svého cíle, ale i tehdy, když jste se k němu přiblížili. Podobně, jako když lev cítí příliv sil v honbě za kořistí, pociťuje i člověk neobyčejné vzrušení, když už ví, že už za malou chvíli něčeho dosáhne. Cílem přitom může být třeba rozhodnutí o komplikované pracovní úloze, nebo získání si srdce nějaké krásné dívky. 

Dopamin pomáhá sportovcům neustále zlepšovat své výsledky na každém tréninku. To znamená i zvyšování šancí na vítězství v soutěžích. Příjemný pocit předtuchy úspěchu nás stimuluje k tomu, abychom postupovali stále dále a dále, dokud nedosáhneme toho, co chceme.

 

Endorfin – je hormonem radosti a nadšení. Když pláčeme radostí nebo se smějeme, znamená to, že v organismu právě vládne jeho veličenstvo endorfin. Právě tento hormon štěstí nám pomáhá odstranit bolest ve chvílích, kdy to organismus velmi potřebuje. Když je například zvíře zraněno a potřebuje utéct před dravcem, pomáhá mu při tom produkce endorfinu. Sportovci díky endorfinu dokážou překonávat ty nejtěžší útrapy – uběhnou vysilující Maratony, i když se zdá, že už nemohou, nebo zvednou činku s rekordní zátěží.

 

Oxytocin - je hormonem lásky a náklonnosti. Poskytuje nám pocity bezpečí a komfortu, které dále pomáhají formovatnaše společenské svazky. I zvířata přežívají jenom ve skupinách. Jestliže trávíme pravidelně čas v kruhu blízkých lidí, tak víme, že nám vždy pomohou a v potřebné chvíli nás podpoří, a díky tomu se cítíme klidně a jistě.

 

Serotonin - je hormonem úcty a uznání ve společnosti. Společenská dominance je mezi zvířaty důležitá, protože napomáhá k přežití v přírodě. Ty druhy zvířat, které se neustále vyvíjely a stávaly se silnějšími, měly větší šanci na přežití a zachování potomstva. Proto dnes podvědomě dáváme statutu velký význam, i když ve skutečnosti pro nás až tak důležitý být nemusí.

 

Jak se formují neuronová spojení

Autorka připomíná, že se nerodíme s hotovými neuronovými spojeními. Ta se vytvářejí na základě našich životních zkušeností. Zvyky se formují buď na základě mnohočetného opakování, nebo najednou pod vlivem velmi silných emocí. Například, když se učíte cizí jazyk, tak se můžete naučit některá nová slova rychle a navždy, jestliže jsou s nimi spojené silné emoce, ale jiná slova si zapamatujete jen díky častému opakování, jenže se stejně časem „vypaří“ z hlavy. Neurony, které nevyužíváme aktivně, postupně slábnou víc a více.

​

Představme si následující situaci: mladý muž uvidí v klubu děvče, chce se s ní seznámit, ale stydí se. Vykouří si cigaretu, přistoupí k děvčeti a představí se. Děvče je pozitivní a projeví o mladíka zájem. U něj se projeví příliv dopaminu, a v organismu se zároveň upevní neuronové spojení mezi cigaretou a úspěchem. V dalších případech se toto spojení bude upevňovat. Ve skutečnosti to však není cigareta, co řeší problém a pomáhá dosáhnout úspěchu.

​

Většina našich zvyků – jak těch kladných, tak i zlozvyků – pochází z našeho dětství. Čím je člověk starší, tím je pro něj komplikovanější vytvářet nová a rušit stará neuronová spojení. Právě proto je v pozdějším věku komplikovanější i učení se novému cizímu jazyku. V dětství to bylo snazší.  Autorka přirovnává tento proces k cestě v džungli s mačetou, jíž si prosekáváte cestu. Když nebudete používat prosekané okno, tak rychle zaroste. Jenom pravidelné opakování stejné aktivity pomůže zformulovat nová neuronová spojení.

​

Více se můžete dočíst o fungování a ovládání čtyř hormonů štěstí,   v e-knize  ve zkráceném provedení „Návyky šťastnťého mozku“     (e-kniha 287).